 |
| Square Kauri, někde uprostřed poloostrova Coromandel |
Vyhlášený poloostrov
Coromandel. Jo, je to hezké místo, ale v porovnání s celým Zélandem
nic výjimečného. Vzal jsem to po západním pobřeží nahoru, kde jsem si užil
parádní off-road cestu na kopec jménem Castle Rock a dlouhou silničku po
pobřeží na Port Jackson, což je téměř až na severním konci poloostrova. A dolů zase
po východním pobřeží, kde jsem se zastavil na dvou turistických místech.
Když
jsem sešel schody ke Cathedral Cove, první, co mě napadlo, bylo ‚to je jako
ono?!‘. Na to, jak je to známá turistická atrakce prostě nic moc. A podobný
pocity jsem měl i z nedalekých horkých pramenů. Asi padesát lidí,
cachtajících se v 20-30 cm hlubokých kalužích na asi 15 m
2. A
to jen proto, že ta voda je teplá? Některým věcím prostě nerozumím…
 |
| Cathedral Cove |
 |
| pláž u Cathedral Cove |
O kus dál zastavuju
stopařovi. Ferdinand z německa. Nemám sice nejmenší tušení, kde je
německo, ale Ferdi se zdá být v pohodě a tak měním plán a jdu s ním
údolím Kauaeranga na kopec jménem The Pinnacles. Je asi uprostřed poloostrova,
jeden z větších kopců, se skalní vyhlídkou na vrchu.
 |
| The Pinnacles, ten kopec nalevo |
Později balíme stan a
trochu jídla a jdeme na pláž v Homunga Bay, kde jsem byl pár dní zpět a
kde mi nevyšlo počasí na focení. Bohužel nevyšlo ani tentokrát, ale alespoň
jsem poprvé otestoval můj stan za $20. Ráno se ještě zastavujeme
mrknout na slavný důl na zlato ve městečku Waihi (No větší díru do země jsem
ještě neviděl. Nějak nechápu, jak se jim to zlato může vyplatit. Říká se, že
z jedné tuny vytěžené zeminy získají 5-6 g zlata!) a pak opouštíme
Coromandel. Ferdi jede do Rotorui a tak se loučíme a já pokračuju na Tongariro.
 |
| a pohled z vrcholu |
